Nástroje pro zpřístupnění

Inkluze a občanská participace ve Smart Cities

Zdůrazňujte inkluzivitu a účast občanů.

Výukové cíle

  • Porozumět základním principům Smart Cities 3.0 se zaměřením na inkluzi a participaci občanů. 
  • Analyzovat, jak technologie mohou přispět k dostupnějším, inkluzivnějším a lidštějším městům. 
  • Prozkoumat roli spoluvytváření a participativního řízení v plánování Smart City. 
  • Naučit se rozpoznávat a překonávat bariéry participace, jako je digitální propast nebo sociální nerovnosti. 
  • Identifikovat nástroje, platformy a metody pro zapojení obyvatel do utváření městského prostředí. 

Přečtěte si 5 min 

ChatBot
Zeptejte se na chatu!

ÚVOD

Smart Cities 3.0 představují novou generaci městského rozvoje – propojují digitální inovace se sociálním rozměrem městského života. Nestačí, aby bylo město technologicky vyspělé; musí být také inkluzivní, spravedlivé a participativní. V jádru konceptu Smart Cities 3.0 je uznání, že rozvoj města musí odrážet potřeby, přání a nápady jeho obyvatel. 

Smart City je definováno nejen svou infrastrukturou a datovými sítěmi, ale i tím, jak podporuje spolupráci mezi institucemi, komunitami a občany. Podle zásad OECD pro městskou politiku úspěšná města zavádějí inkluzivní strategie prostřednictvím sdíleného řízení – 8 z 11 principů se přímo zaměřuje na tvorbu chytrých, udržitelných a lidsky orientovaných měst. 

Tento modul zkoumá hodnotu občanské participace a jak inkluzivní postupy, technologie a inovativní správa mohou utvářet města budoucnosti. Seznámíš se s tím, jak spoluvytváření zlepšuje služby, jaké participativní metody existují a proč je rovnost klíčem k funkční Smart City. 

1. INOVACE ŘÍZENÁ OBČANY: SPOLUVYTVÁŘENÍ CHYTRÝCH SLUŽEB S KOMUNITOU

Občanská participace je nezbytná pro tvorbu inovativních, odolných a udržitelných městských služeb. Inovace řízená občany neznamená jen využívat technologie, ale navrhovat je spolu s komunitou. Smart Cities 3.0 umožňují lidem formovat města prostřednictvím spoluvytváření – společné identifikace potřeb, návrhů řešení a jejich realizace. 

Role občanů ve spoluvytváření: 

  • Průzkumníci: identifikují stávající i nové městské výzvy. 
  • Tvůrci nápadů: navrhují kreativní, na občany zaměřená řešení. 
  • Designéři: podílejí se na vývoji služeb a nástrojů. 
  • Šiřitelé: sdílí a škálují úspěšné nápady v komunitách. 

Struktura spoluvytváření: 

  • Inovační ekosystém: spolupráce mezi občany, firmami, neziskovkami a dalšími aktéry. 
  • Inovační platforma: fyzický nebo digitální prostor pro strukturované řešení problémů a výměnu nápadů. 

Metody zapojení občanů: 

Hackathons
Collaborative events uniting diverse professionals to create solutions over a limited period.

Technologie a edge computing: 
Edge computing umožňuje zpracování dat blíže jejich zdroji, což zvyšuje efektivitu a reakční schopnost. Ve Smart City to znamená, že data generovaná občany (např. dopravní hlášení nebo environmentální monitoring) lze analyzovat lokálně, čímž se: 

  • zrychluje rozhodování 
  • snižuje datový provoz 
  • zvyšuje soukromí a bezpečnost 
  • zlepšuje poskytování služeb 

Přehodnocení modelů participace: 

  • Shora dolů: zapojení řízené vládou 
  • Zdola nahoru: komunitní iniciativy od obyvatel 
    Smart Cities 3.0 kombinují oba přístupy a podporují lokální znalosti i spoluvedení změn. 

2. SOCIÁLNÍ INKL UZE A ROVNOST V PLÁNOVÁNÍ SMART CITY

Inkluze znamená, že všichni obyvatelé – bez ohledu na původmohou přispívat k městskému životu a těžit z něj. 
Rovnost znamená vytvářet cesty přizpůsobené potřebám každého tak, aby měli všichni stejnou šanci na zapojení. 

Od rovnosti k rovnováze: 

  • Rovnost: všem nabídneme stejné prostředky 
  • Rovnost šancí: přizpůsobíme podporu individuálním potřebám (např. kurzy digitálních dovedností pro seniory) 

Bariéry zapojení: 

  • Technologické: chybějící zařízení, přístup k internetu, digitální dovednosti 
  • Kulturní a jazykové: menšiny čelící jazykové či kulturní exkluzi 
  • Časové: nízká dostupnost u pracujících dospělých 
  • Zdravotní postižení: omezený přístup k veřejným prostorům 
  • Genderová nerovnost: nižší zastoupení žen v ICT, nižší digitální gramotnost 

Co je digitální propast? 
Rozdílný přístup k digitálním nástrojům, platformám a dovednostem mezi různými sociálními skupinami. 

Příčiny: 

  • Příjem a dostupnost 
  • Úroveň vzdělání 
  • Geografická poloha 
  • Genderové normy 
  • Nedůvěra nebo neochota k zapojení 

Řešení: 

  • Poskytování levného nebo bezplatného internetu a zařízení 
  • Programy digitální gramotnosti 
  • Inkluzivní, vícejazyčné a přístupné platformy 
  • Budování důvěry prostřednictvím komunitního zapojení 

Proč na inkluzi záleží: 

  • Zlepšuje veřejné služby 
  • Zvyšuje bezpečnost a příjemnost měst 
  • Posiluje odolnost komunit 
  • Otevírá nové příležitosti 
  • Dává hlas marginalizovaným skupinám 

3. TECHNOLOGIE PRO OSOBY SE SPECIFICKÝMI POTŘEBAMI: PŘÍSTUPNÝ MĚSTSKÝ DESIGN

Design Smart City musí aktivně zohledňovat lidi s různými fyzickými, smyslovými a kognitivními potřebami. Prostředí bez bariér podporuje samostatnost a zapojení všech. 

Co je asistenční technologie? 
Specializované nástroje, které zlepšují funkční schopnosti osob se zdravotním znevýhodněním. Zahrnují: 

  • digitální zařízení 
  • úpravy infrastruktury 

Příklady: 

  • Zrakové postižení: hlasem ovládané aplikace, čtečky obrazovek, hole se senzory 
  • Pohybové postižení: elektrické vozíky, nájezdy, navigace s GPS 
  • Sluchové postižení: indukční smyčky, titulkovací software 
  • Poruchy řeči: aplikace pro hlasovou asistenci, klávesnice s predikcí textu 

Univerzální design: 
Zajišťuje, že prostředí je přístupné všem už od začátku. Například: 

  • Rampa pomáhá vozíčkářům i rodičům s kočárky 
  • Zvukové signály pomáhají nevidomým i roztržitým chodcům 

Smart Cities musí aplikovat inkluzivní design, aby vytvořily města, kde se každý může pohybovat, komunikovat a žít naplno. 

4. PARTICIPATIVNÍ SPRÁVA: OBČANÉ JAKO SPOLUROZHODOVATELÉ

Smart Cities 3.0 posouvají občanské zapojení za hranici konzultací – k přímé spoluúčasti na rozhodování. To zahrnuje vytváření platforem a mechanismů, kde lidé spolurozhodují o městských politikách. 

Případové studie: 

The Decidim platform in Barcelona (Spain)
It is a website where residents can vote on various proposals, such as public housing, mobility and priorities, but also submit suggestions for the government. The outcomes have a real impact on money allocation and policies and it is an example of participatory democracy.

Tyto příklady ukazují, jak může Smart správa využít lokální znalosti, podpořit demokracii a vytvářet města zaměřená na lidi. 

Klikněte zde a stáhněte si celý obsah!

  • Digitální rovnost: spravedlivý přístup k digitálním nástrojům a školením podle individuálních potřeb. 
  • Digitální gramotnost: schopnost používat digitální technologie k řešení úkolů, komunikaci a tvorbě. 
  • Digitální propast: nerovnost v přístupu a využívání technologií napříč společenskými skupinami. 
  • Spoluvytváření: společný vývoj řešení mezi různými aktéry, včetně občanů. 
  • Asistenční technologie: zařízení nebo systémy, které podporují lidi se zdravotním znevýhodněním. 

Cíl: Pomocí hraní rolí simulovat prostředí Smart City a rozvíjet empatii, spolupráci a schopnost hledat řešení. 

Role: 

  • Zástupci města – rozpočty a politika 
  • Občané – různé komunitní zájmy 
  • Tech inovátoři – návrh a realizace řešení 
  • Komunitní organizace – hájí zranitelné skupiny 

Scénáře: 

  • Digitální propast v chudších čtvrtích 
  • Nedostatečná veřejná doprava 
  • Nepřístupné městské budovy 
  • Znečištění a klimatická odolnost 

Postup: 

  1. Přiřazení rolí 
  1. Seznámení se se scénářem 
  1. Společné hledání řešení v týmech 
  1. Mezitýmová spolupráce na návrhu 
  1. Prezentace řešení s důrazem na inkluzi, realizovatelnost a udržitelnost 

Bonus: Použijte nástroje jako Mentimeter nebo AI chatboty pro simulaci zpětné vazby obyvatel v reálném čase. 

Quiz 1

Quiz 2

Quiz 3

Manifesto on Citizen Engagement and Inclusive Smart Cities

 https://smart-cities-marketplace.ec.europa.eu/sites/default/files/EIP-SCC%20Manifesto%20on%20Citizen%20Engagement%20%26%20Inclusive%20Smart%20Cities.pdf  

Sustainable Development Goals

https://sdgs.un.org/goals  

UN-Habitat’s People-Centered Smart Cities flagship programme

https://unhabitat.org/programme/people-centred-smart-cities  

Participatory budgeting website

https://www.participatorybudgeting.org/  

Online polling platform

https://www.mentimeter.com/features/live-polling  

AI-driven platform for sustainable urban planning and development

https://www.urbansim.com/  

Advanced software for 3D urban planning

https://www.esri.com/it-it/arcgis/products/arcgis-cityengine/overview  

“Smart Cities in Europe with Alberto Bortolotti”

Unites Citizens of Europe Podcast

https://open.spotify.com/episode/2zfQwlOeohUXO1dZ2m0lbf?si=89eb3525c0c84c3d

Giffinger, R., Fertner, C., Kramar, H., & Meijers, E., Smart Cities Ranking of European Medium-Sized Cities, Vienna, UT: Centre of Regional Science, 2007.

Russo, F., Rindone C., Panuccio,  P., The process of smart city definition at an EU level, The Sustainable City IX, Vol. 2, WIT Transactions on Ecology and the Environment, 2014.

Bvuma, S. (2024). Understanding Citizen Engagement in the Era of Smart Cities. IntechOpen. doi: 10.5772/intechopen.1005673 

Dandamudi, V. (2015). Technology and its Advancements Helping the Differently Abled People. International Journal of Science and Research(IJSR), 34-37.

TalTech, Climate-KIC, UNDP. (2024). “Smarter & Inclusive Cities” Course Materials, 2024 Urban Learning Center.

OECD Centre for Entrepreneurship, SMEs, Regions and Cities. (2018). OECD Principles on Urban Policy. Organisation for Economic Co-operation and Development.

Nambisan, S., & Nambisan, P. (2013). Engaging Citizens in Co-Creation in Public Services: Lessons learned and best practices. IBM Center for the Business of Government.

Davis, T., Fuller, M., Jackson, S., Pittman, J., & Sweet, J. (2007). A national consideration of digital equity. The National Center for Education Statistics Report.

https://eric.ed.gov/?id=ED497214

Covello, S. (2010). A review of digital literacy assessment instruments. Syracuse University, School of Education: Analysis for Human Performance Technology Decisions.

Bruno, G., Esposito, E., Genovese, A., & Gwebu, K. L. (2011). A Critical Analysis of Current Indexes for Digital Divide Measurement. The Information Society, 27(1), 16–28

https://doi.org/10.1080/01972243.2010.5343646

Wendt, O., & Lloyd, L. L. (2011). Definitions, history, and legal aspects of assistive technology. In BRILL eBooks (pp. 1–22).

Definitions, History, and Legal Aspects of Assistive Technology in: Assistive Technology: Principles and Applications for Communication Disorders and Special Education

Bastos, D., Fernández-Caballero, A., Pereira, A., & Rocha, N. P. (2022). Smart City Applications to Promote Citizen Participation in city Management and Governance: A Systematic review. Informatics, 9(4), 89.

Smart City Applications to Promote Citizen Participation in City Management and Governance: A Systematic Review

Nástroje pro zpřístupnění